První písemná zmínka o existenci osady, ležící necelých 11 km severně od Karlína, pochází z r. 1173. Od svých počátků náležela strahovským premonstrátům. Po husitských válkách se majitelé často střídali, ale klášter tu měl nějaký majetek až do 16. století (v 16. století byla část vesnice příslušenstvím záduší Matky Boží na Louži). V r. 1548 patřil Sedlec ke Chlumínu a v letech 1609 až 1612 k Bořanovicům, s nimiž nakonec připadl k Panenským Břežanům a tedy k ženskému benediktýnskému klášteru u sv. Jiří na Pražském hradě. Benediktýnky pak hospodařily v Sedleci až do zrušení kláštera v r. 1782.
V obci nejsou editovány žádné významnější historické památky, místní význam má jen zvonička, dřevěný kříž a pomník padlých z 2. světové války. Dříve tu v hojné míře hnízdily sovy (puštík obecný), až se tím stala pověstnou do té míry, že získala pojmenování "Kulichov". Díky úrodné půdě byl Sedlec vždy typicky zemědělskou obcí , v minulosti se tu pěstovala i vinná réva.
V předkládaných návrzích sedleckých obecních symbolů je uplatněna nejen připomínka významných církevních majitelů (strahovský klášter prezentuje zlatá lilie, převzatá ze znaku premonstrátského řádu a tinktury černá se zlatou, benediktinský klášter u sv. Jiří červený heroldský kříž ve stříbrném poli) ale najdeme v nich rovněž narážku na zlidovělé pojmenování vesnice (sova), či vzpomínku na někdejší pěstování vinné révy (vinný hrozen). Zelená barva symbolizuje v obecné rovině zemědělský charakter obce.
|
|
![banner_sedlec_150x50_01[4].gif](image.php?nid=1699&oid=1820856&width=150&height=50)
